IDIVIDI forum Веб сајт
почетна страница почетна страница > Стил на живот > Вероисповед
  Активни теми Активни теми RSS - Што е Адвентистичката црква?
  најчести прашања најчести прашања  Пребарувај форум   Настани   Регистрирајте се Регистрирајте се  Влез Влез

Што е Адвентистичката црква?

 Внеси реплика Внеси реплика страница  <1 678910 39>
Автор
Порака
Rita.MD Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор
Лик (аватар)

Регистриран: 25.Јули.2009
Статус: Офлајн
Поени: 719
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Rita.MD Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 30.Септември.2009 во 13:47
Originally posted by ahmar1 ahmar1 напиша:


Па името кое го носам ОРТОДОКСЕН(ПРАВОВЕРЕН/ПРАВОСЛАВЕН)Христијанин самото кажува дека јас(ние) веруваме дека исповедаме правоверно.Незнам што сега креваш таква галама за ова?!
Логички е дека тие што не веруваат како правоверните се во помала и поголема мерка во заблуда(од незнаење) или ерес(свесно кривоверие).
Е сега ако тие другите не сметаат за кривоверени или пак и дури и нехристијани тоа е нивно право,но тоа не го намалува моето убедување дека ние (вакови-такви) но барем ја исповедам верата како што ние е предадена од Апсотолите.


Чекај јас да ти кажам. Облеката не го прави човекот. Исто, и името не ја прави верата. Оваа твоја изјава, дека само твојата вера е права, ама ич не држи вода.

Editirano od Messenger.

Изменето од Messenger - 30.Септември.2009 во 19:42
A religion that gives nothing, costs nothing, and suffers nothing, is worth nothing. - M. Luther
Кон врв
Messenger Кликни и види ги опциите
Администратор
Администратор

Vo ovoj svet, no ne od ovoj svet

Регистриран: 21.Април.2006
Статус: Офлајн
Поени: 18208
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Messenger Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 30.Септември.2009 во 19:48
Rita, ajde neka ostane samo prvata rechenica oti taa e dovolna... a ahmar, ako sakash odnovo da replicirash na toa, togash vo red. Ostanatoto e izbrishano oti ne mu tuka mestoto...

Truth needs no laws to support it. Throughout history only lies and liars have resorted to the courts to enforce adherence to dogma.
Кон врв
Rita.MD Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор
Лик (аватар)

Регистриран: 25.Јули.2009
Статус: Офлајн
Поени: 719
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Rita.MD Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 01.Октомври.2009 во 14:08
Originally posted by Messenger Messenger напиша:

Rita, ajde neka ostane samo prvata rechenica oti taa e dovolna... a ahmar, ako sakash odnovo da replicirash na toa, togash vo red. Ostanatoto e izbrishano oti ne mu tuka mestoto...



Само заради тоа што е оф топик? Во ред.
А би можела истиот текст на друга тема да го напишам(ако има потреба)? Нема да ми акнеш бан или опомена во најдобар случај?
A religion that gives nothing, costs nothing, and suffers nothing, is worth nothing. - M. Luther
Кон врв
Blagoj_s Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор


Регистриран: 28.Август.2009
Статус: Офлајн
Поени: 3057
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Blagoj_s Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 03.Октомври.2009 во 13:33

Pravoslavnata crkva za Biblijata;

Crkvata tvrdi:"Gospod Isus Hristos celosno se identifikuva so svojata Crkva, a ne so Biblijata. Samata Biblija e kniga na Crkvata i bez Crkvata taa nemoze da se razbere. I onoj sto go bara Hrista Spasitelot nadvor od negovata Crkva, nikogas nema da go vidi negovoto lice, osven vo sudniot den"."Bez Crkvata ne bi postoelo ni Svetoto pismo."

Odgovor: Golem apsurd e da se tvrdi takva nesto, deka "Gospod Isus Hristos celosno se identifikuva so svojata Crkva, a ne so Biblijata", so sto Crkvata Biblijata ja potisnuva na strana, ja stava vo vtor plan i pd svoja kontrola kako nesto sekundarno, postavuvajki se nad nea i pretvorajki vo orudije vo svoja raka za da gi postigne svoite ne nebibliski celi.Ako ova tvrdenje na Pravoslavnata crkva e tocno ,togas rabotite se postavuvaat glaveckum i nie so pravo se prasuvame vrs sto Hristos ja izgradi svojata Crkva? Zar Toj izgradi kula [ crkva] vo vozduh, bez temel?

Dragi moi, Hristos na svojata gradba, na svoeti telo na zemjata ili na svojata Crkva, prvo i izgradi i i postavi temel, i dade Biblija , svojs nauka, i dade proroci i apostoli, i ja povika vrz toj temel, i edinstveno vrz toj temel da go gradi svoeto spasenie.Toj ne moze da go zaobikoli temelot, da ja preskokne Biblijata i nadvor od nea da se identifikuva so Crkvata koja treba da bide ftemelena vo nea.Vsusnost, bez Biblijata ne bi postoela Crkvata, a ne obratno , kako sto tvrdi taa, deka "bez nea ne bi postoelo ni Svetoto pismo".

Od druga strana ako ,Hristis i se identifikuva so Crkvata , Toj toa go pravi so svojata, ili so Bibliskata Crkva, a ne so Pravoslavnata,so Katolickata i so pogolem broj na protestanskite crkvi koj se nadvor od Biblijata i koi, namesto Biblijata kako Bozji temel, imaat svij, covecki temeli.


Ponatamu, crkvata tvrdi:" Onoj sto go bara Hrista Spasitelot nadvor od negovata[pravoslavnata]Crkva, nikogas da go vidi negovoto lice, osven vo sudniot den". Ako ima nekakva vistina i vo ova tvrdenje na nasite braka pravoslavni, toa se odnesuva na vistinskata Hristova crkva za koja zboruvavme, a ne za nekoja druga koja samata sebesi si dava takvi prerogativi i se proglasuva za sveta i vistinska.

No spasenieto ne e vrzano isklucivo za pripadnosta na crkvata, zasto vo Bozjoto carstvo, pokraj vernicite na vistinskata Hristova crkva, koi ja znaele vistinata i ziveele spored nea, ke ima i golemo mnozinstvo spaseni od site drugi crkvi, a i mnozinstvo takvi koi nikogas ne pripagale na nitu edna crkva, na koi ne im bola otkriena izvornata bibliska vistina, a ziveele spored svojata sovest. Nim Bog ke im sudi spored stepenot na nivnoto soznanie[Rimj. 2,11-15].

Sega nie ke postavime obrtno tvrdenje: Onoj ssto go bara Hrista Spasitelot vo svojata crkva[ vo pravoslavnata, vokatolickata, vo protestanskite crkvi, pa i vo adventistickata crkva], no nadvor od Biblijata i nadvor od Bozjiot zakon - znaci, site vernici na spomenatite crkvi, zaedno so svoite vodici i teolozi, koi znaele za Desete Bozji zapovedi, a gazele makar i edna od niv," nikogas nema da go vidat Hristovoto lice, osven vo sudniot den "[Jakov 2,10-12].
www.myspace.com/sblagoj
Кон врв
Messenger Кликни и види ги опциите
Администратор
Администратор

Vo ovoj svet, no ne od ovoj svet

Регистриран: 21.Април.2006
Статус: Офлајн
Поени: 18208
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Messenger Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 03.Октомври.2009 во 19:50
Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:


No spasenieto ne e vrzano isklucivo za pripadnosta na crkvata, zasto vo Bozjoto carstvo, pokraj vernicite na vistinskata Hristova crkva, koi ja znaele vistinata i ziveele spored nea, ke ima i golemo mnozinstvo spaseni od site drugi crkvi, a i mnozinstvo takvi koi nikogas ne pripagale na nitu edna crkva, na koi ne im bola otkriena izvornata bibliska vistina, a ziveele spored svojata sovest. Nim Bog ke im sudi spored stepenot na nivnoto soznanie[Rimj. 2,11-15].

Sega nie ke postavime obrtno tvrdenje: Onoj ssto go bara Hrista Spasitelot vo svojata crkva[ vo pravoslavnata, vokatolickata, vo protestanskite crkvi, pa i vo adventistickata crkva], no nadvor od Biblijata i nadvor od Bozjiot zakon - znaci, site vernici na spomenatite crkvi, zaedno so svoite vodici i teolozi, koi znaele za Desete Bozji zapovedi, a gazele makar i edna od niv," nikogas nema da go vidat Hristovoto lice, osven vo sudniot den "[Jakov 2,10-12].


Samo sakav da gi potenciram ovie dva pasusa kako tvoe rezime i kako "tema za razmisluvanje" za vernicite i "nevernicite".

Ovoj zakluchgok eksplicitno dava odgovor na nekolkute temi vo koi se diskutira za toa koj kje bide spasen i koj kje se zdobie so Bozjeto carstvo.

Truth needs no laws to support it. Throughout history only lies and liars have resorted to the courts to enforce adherence to dogma.
Кон врв
KINGDAVID Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор
Лик (аватар)
Solomon's father

Регистриран: 09.Октомври.2008
Статус: Офлајн
Поени: 9420
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај KINGDAVID Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 03.Октомври.2009 во 19:57
Originally posted by Messenger Messenger напиша:

Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:


No spasenieto ne e vrzano isklucivo za pripadnosta na crkvata, zasto vo Bozjoto carstvo, pokraj vernicite na vistinskata Hristova crkva, koi ja znaele vistinata i ziveele spored nea, ke ima i golemo mnozinstvo spaseni od site drugi crkvi, a i mnozinstvo takvi koi nikogas ne pripagale na nitu edna crkva, na koi ne im bola otkriena izvornata bibliska vistina, a ziveele spored svojata sovest. Nim Bog ke im sudi spored stepenot na nivnoto soznanie[Rimj. 2,11-15].

Sega nie ke postavime obrtno tvrdenje: Onoj ssto go bara Hrista Spasitelot vo svojata crkva[ vo pravoslavnata, vokatolickata, vo protestanskite crkvi, pa i vo adventistickata crkva], no nadvor od Biblijata i nadvor od Bozjiot zakon - znaci, site vernici na spomenatite crkvi, zaedno so svoite vodici i teolozi, koi znaele za Desete Bozji zapovedi, a gazele makar i edna od niv," nikogas nema da go vidat Hristovoto lice, osven vo sudniot den "[Jakov 2,10-12].


Samo sakav da gi potenciram ovie dva pasusa kako tvoe rezime i kako "tema za razmisluvanje" za vernicite i "nevernicite".

Ovoj zakluchgok eksplicitno dava odgovor na nekolkute temi vo koi se diskutira za toa koj kje bide spasen i koj kje se zdobie so Bozjeto carstvo.




I moeto razmisluvanje e slicno .
Кон врв
Blagoj_s Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор


Регистриран: 28.Август.2009
Статус: Офлајн
Поени: 3057
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Blagoj_s Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 03.Октомври.2009 во 22:58

Crkvata tvrdi:" Nadvor od Crkvata Biblijata go gubi znacenjeto na sveta kniga, zasto ja obesvetuvaat onie koi se sluzat so nea nadvor od Crkvata, tolkuvajki ja samovolno...Dali denesnite eretici [ sektanti] mozat sebesi da se smetat za podobri poznavaci na Hristovata nauka?"

Odgovor: Biblijata ostanuva sveta i vo racete na najgolemiot bezboznik i gresnik.Nea nikoj nemozea ja obesveti,i da i ja odzeme svetosta, zasto taa e" ziva Bozja rec, ostra od obete strani...[Evreite 4,12].Vsusnost Bog so taa cel i ja dal Bibljata- taa da dojde vo racete na sekoj gresnik'eretik" za da go sooci so negoviot grev, da mu kaze deka e gresnik,deka "plata za grevot e smrt"[Rimjaite 6,23] i da mu kaze na Isus Hristos kako negov spasitel koj moze da go oslobodi od grevot i da mu podari vecen zivot.

Biblijata treba da odi nadvor od Crkvata i neposredno da mu bide dostapna na sekoj zitel na ovaa zemja. Pravoslavnata crkva treba da izleze nadvor od svoite nacionalni granici, da stane dinamicna evangeliska crkva i na sekoj zitel na ovaa gresna planeta da mu dae vo raka Bozja rec, Biblija.

A za toa " dali denesnite eretici [sektanti] mozat sebesi da se smetaat za podobri poznavaci na Hristovata nauk", im ostavame na nasite ceneti citateli i slusateli sami da ocenat.
www.myspace.com/sblagoj
Кон врв
Blagoj_s Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор


Регистриран: 28.Август.2009
Статус: Офлајн
Поени: 3057
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Blagoj_s Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 06.Октомври.2009 во 12:59
      

Biblijata za sabotata


Da pocneme od pocetok, od korenjata na sabotata:"Taka bea dovrseni neboto i zemjata so seto svoe voinstvo. Igi zavrsi Bog do sedmiot den svoite dela sto gi sozdade. Ise odmori vo sedmot den od site svoi dela sto gi sozdade.I Bog go blagslovi sedmiot den i go posveti, zasto vo toj den se odmori od site svoi dela sto gi sozdae"[1 Mojsieva 2,1-3].

Vednas da kazeme: Sedmiot den Bog go izdeli za odmor, go blagoslovi i go posvetil koga go sozdal nasiot svet za sest dena, koga uste ne postoele Evrei ni Grci, nitu koj i da e drug narod, dodeka na ovoj svetbile prisutni samo nasite prvi roditeli, Adam i Eva, Spored toa, sedmiotd ne e evrejski pranik, evrejska sabota, kako sto tvrdat hristijanite denes, tuku Bozji svet i blagosloven den za odmor na negoviot narod.

Podocna, vo vremeto na Mojsej, koga Gospod slegol od neboto na planinata Sinaj i gi ozgovoril svojot zakon, megu Desete Bozji zapovedi sto gi napisal Bog na dve kameni ploci se naoga i cetvrtata zapoved koja bara od nas da go praznuvame sedmiot, saboten den.

"Pomni si da go praznuvas sabotniot den! Sest dena raboti i svrsi gi site svoi raboti!A sedmi den e sabota, odmor posveten na tvojot Gospod Bog. Togas nemoj da rabotis nikakva rabota: ni ti, ni tvojot sin, ni tvojata kerka, ni tvojot sluga, ni tvojata sluginka, ni tvojot vol, ni tvoeto magara, ni pridojdeniot sto ke go najde vo tvojot dom! Zosto Gospod za set dena gi sozdade , neboto, zemtata, moreto i se sto e vo niv, a vo sedmiot den se odmori.Zatoa Gospod go blagoslovi i go posveti sabotniot den"[2Mojsieva 20,8-11].

Se gleda deka isti misli i zborovi, povrzani so sedmiot den pri sozdavanjeto, gi naogae i vo cetvrtata Bozja zapoved od Sinaj: vo sedmiot den Bog se odmoril i istiot go izdelil za odmor, go blagoslovil i go posvetil.

Na istiot sedmi den, posveten pri sozdavanjeto, se povikuva i apostolPavle koga ni upatuva povik da vlezeme vo Bozjiot odmor:"Zasto nekade za sedmiot den kaza vaka:, I Bog se odmori vo sedmiot den od site svoi dela", i:" na Bozjiot narod mu ostanuva sabotnata pocinka"[Evreite 4,4.9]. Znaci apostol Pavle ovde sabota kako sedmi den ja povrzuva ne so cetvrtata Bozja zapoved od Sinaj, tuku so sedmiot den posveten pti sozdavanjeto.

Spored toa, otpagaat site prigovori na hristijanite koi tvrdat deka sedmiot den, posveten pri sozdavanjeto, ne e ist so sedmiot den od cetvrtata Bozja zapoved, i deka sedmicata na sozdavanjeto ne e ist so nasata denesna sedmica.                                                                                                            
www.myspace.com/sblagoj
Кон врв
Messenger Кликни и види ги опциите
Администратор
Администратор

Vo ovoj svet, no ne od ovoj svet

Регистриран: 21.Април.2006
Статус: Офлајн
Поени: 18208
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Messenger Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 06.Октомври.2009 во 14:00
... shto pak ne soochuva so faktot dali da gi zemame rabotite sushtinski ili formalno.

Imeno, dali poentata e da se raboti shest dena, a sedmiot da se odmara ili poentata e deka mora da se odmara vo sabota?

Sto ako nekoj mora da raboti vo sabota, pa zatoa se odmara vo vtornik? Dali toj ja krshi Bozhjata preporaka da se raboti shest dena, a sedmiot da se odmara? Kade tvrdi Bog deka denot za odmor mora da bide tokmu sabota i nikoj drug?
Truth needs no laws to support it. Throughout history only lies and liars have resorted to the courts to enforce adherence to dogma.
Кон врв
Rita.MD Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор
Лик (аватар)

Регистриран: 25.Јули.2009
Статус: Офлајн
Поени: 719
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Rita.MD Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 06.Октомври.2009 во 15:19
Originally posted by Messenger Messenger напиша:

... shto pak ne soochuva so faktot dali da gi zemame rabotite sushtinski ili formalno.

Imeno, dali poentata e da se raboti shest dena, a sedmiot da se odmara ili poentata e deka mora da se odmara vo sabota?

Sto ako nekoj mora da raboti vo sabota, pa zatoa se odmara vo vtornik? Dali toj ja krshi Bozhjata preporaka da se raboti shest dena, a sedmiot da se odmara? Kade tvrdi Bog deka denot za odmor mora da bide tokmu sabota i nikoj drug?


Работата не е во сабота да ги дигнеш сите четири угоре, да дрочиш по цел ден и да кажеш дека си се држел до Божјата заповед.

Уште при создавањето, Бог ни даде пример како еден ден од неделата, треба да ни биде посветен на уживање во постигнатото. Тоа треба да биде ден кога ќе се фокусираме на духовното, на Бога, да му оддадеме Него почит за се што ни дал. Да биде ден кога навистина ќе се одмориме; ментално и физички, и духовно ќе се обновиме. Не мора да биде баш сабота или недела, доколку навистина од срце Му го посветиме на Создателот.

Марко 2:27-28 И им рече: „Саботата е воспоставена заради човекот, а не човекот заради саботата. Така, Човечкиот Син е Господар и на саботата.”


Излез (2 Moj.): 20:9 Шест дена ќе работиш и ќе ги вршиш сите свои работи.
23:12 Шест дена врши ја својата работа, ама на седмиот ден откажи се од своите работи...
34:21 „Шест дена работи, а на седмиот откажи...
35:2 Работата нека се извршува шест дена.
Седмиот ден нека ви биде свет ден, ден за целосна починка во чест на Господа.

Каде читаш тука сабота? Седмиот ден. Тоа беше поентата. Еден ден за Бога и одмор.



Изменето од Rita.MD - 06.Октомври.2009 во 15:22
A religion that gives nothing, costs nothing, and suffers nothing, is worth nothing. - M. Luther
Кон врв
Messenger Кликни и види ги опциите
Администратор
Администратор

Vo ovoj svet, no ne od ovoj svet

Регистриран: 21.Април.2006
Статус: Офлајн
Поени: 18208
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Messenger Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 06.Октомври.2009 во 17:21
Rita, ili ne se chitame i replicirame, ili ne se razbirame i sepak diskutirame.

Mojata replika beshe do Blagoj vo vrska so negovite zborovi:

"Spored toa, otpagaat site prigovori na hristijanite koi tvrdat deka sedmiot den, posveten pri sozdavanjeto, ne e ist so sedmiot den od cetvrtata Bozja zapoved, i deka sedmicata na sozdavanjeto ne e ist so nasata denesna sedmica."         
Truth needs no laws to support it. Throughout history only lies and liars have resorted to the courts to enforce adherence to dogma.
Кон врв
Blagoj_s Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор


Регистриран: 28.Август.2009
Статус: Офлајн
Поени: 3057
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Blagoj_s Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 06.Октомври.2009 во 20:12
Sabotata e Bozji znak i Bozji pecat.

Srede verskiot haos sto postoi denes vo svetot, srede mnogubrojnite verski zaednici, cijsto broj postojano se zgolemuva, covek so pravo se prasuva koja od niv e vistinska Bozja crkva na koja treba da i pripaga kako vernik. Postoi li nekakva moznost, nesto ili nekoj koj ke ni pomogne pozitivno da ja razresime taa dilema za da ne napravime pogresen izbor i da zastaneme na pogresna strana, da odime po pogresen pat i, namesto vo Bozjoto carstvo, da se najdeme na drugata strana.

Hristos e "pat, vistina i zivot"[Jovan 14,6] i Toj ke ni kaze sto da storime i ke ne nauci kako da veruvame:"Koj veruva vo mene kako sto kazuva Pismoto, od negovata vnatresnost ke potecat reki na ziva voda"[Jovan 7,38].-Kako sto kazuva Pismoto! Bog ke ni gi otkrie vo svojata Rec belezite na vistinskata crkva, koja e negovo, Bozje semejstvo, i ke ni pomogne da staneme pripadnik na negoviot narod.

Vistinskata Bozja crkva e lesno prepoznatliva megu silnata pleada crkvi. Bozjite deca imaat vidlivi belezi spored koi se prepoznavaat kako Bozji deca.

Prv golem i jasno vidliv beleg na vernicite na Bozjata crkva koi mu pripagaat na Boga:"Vo toa e trpenieto na svetite, koi gi pazat Bozjite zapovedi i verata vo Isus"[Otkrovenie 14,12].-Znaci,Bog svoite deca gi narekuva "sveti' i gi prepoznava po toa sto tie 'gi drzat Bozjite zapovedi i imaat vera vo Isus".

Drug vazen beleg, spored koj Bog ja prepoznava svojata crkva, odnosno svojot narod, a i Bozjiot narod Boga, e cetvrtata Bozja zapoved.Bozjite deca praznuvaat sabota kako sedmi den. Sabotata e najdominanten beleg spored koj sekoj covek sto ja proucuva Biblijata lesno moze da ja prepoznae vistinskata Bozja crkva, da i se pridruzi i kako nejzin vernik da gi uziva site oni bogati saboti blagosloveni.


Nema nikakva odredena pricina zosto covekot treba da go praznuva sedmiot den, da praznuva sabota, osven sto taka odredil itaka zapovedal Bog.Spored toa, poveke od koja bilo druga zapoved, sabota e nesporeden ispit na nasata vera.
Zapovedta za sabota sodrzi elementi koi ne postojat nitu vo edna druga zapoved.Taa go istaknuva imeto na Zapovednikot [ Gospod ili JHWH], negovata teritorija[ neboto i zemjata], i negovata titula[Tvorec-Sozdatel].Ovie tri komponenti go socinuvaat ona sto e poznato kako pecat i mu davaat avtoritet na zakonot.Desete zapovedi svojata polnovaznost ja steknuvaat od carskiot pecat na Sozdatelot, od pecatot na Boga ili od sabotniot pecat.
www.myspace.com/sblagoj
Кон врв
Messenger Кликни и види ги опциите
Администратор
Администратор

Vo ovoj svet, no ne od ovoj svet

Регистриран: 21.Април.2006
Статус: Офлајн
Поени: 18208
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Messenger Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 06.Октомври.2009 во 20:45
Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:

Sabotata e Bozji znak i Bozji pecat.

Nema nikakva odredena pricina zosto covekot treba da go praznuva sedmiot den, da praznuva sabota, osven sto taka odredil itaka zapovedal Bog.Spored toa, poveke od koja bilo druga zapoved, sabota e nesporeden ispit na nasata vera.
Zapovedta za sabota sodrzi elementi koi ne postojat nitu vo edna druga zapoved.Taa go istaknuva imeto na Zapovednikot [ Gospod ili JHWH], negovata teritorija[ neboto i zemjata], i negovata titula[Tvorec-Sozdatel].Ovie tri komponenti go socinuvaat ona sto e poznato kako pecat i mu davaat avtoritet na zakonot.Desete zapovedi svojata polnovaznost ja steknuvaat od carskiot pecat na Sozdatelot, od pecatot na Boga ili od sabotniot pecat.


Malu te izgubiv vo replikata... nekako mi zvuchish konfuzno i kontradiktorno.

Dali

Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:

Sabotata e Bozji znak i Bozji pecat.


Ili

Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:

Nema nikakva odredena pricina zosto covekot treba da go praznuva sedmiot den, da praznuva sabota


Ili mozhebi sepak mora bidejki

Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:

poveke od koja bilo druga zapoved, sabota e nesporeden ispit na nasata vera.

Povekje i od ne ubivaj, ne lazhi, ne kradi...?

Zatoa sto

Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:

Zapovedta za sabota sodrzi elementi koi ne postojat nitu vo edna druga zapoved.

Ova do sega ne sum go zabelezhal... deka ovaa naredba sodrzhi elementi koi kaj drugite definitivno otsustvuvaat.

Za da na krajot dobivam vpechatok koj e potpolno sprotiven od prviot naveden citat

Originally posted by Blagoj_s Blagoj_s напиша:

Desete zapovedi svojata polnovaznost ja steknuvaat od carskiot pecat na Sozdatelot, od pecatot na Boga ili od sabotniot pecat.


Sega, dali desette zapovedi ne se polnovazhni ako go nema sabotniot pechat ili nema nekoja osobena prichina zoshto chovekot bi ja praznuval tokmu sabotata, tuku samo zatoa sto Bog rekol taka?

Ochigledno ne te razbiram... iako verojatno si se obidel da se izjasnish nadobro sto mozhesh.

Изменето од Messenger - 06.Октомври.2009 во 20:45
Truth needs no laws to support it. Throughout history only lies and liars have resorted to the courts to enforce adherence to dogma.
Кон врв
Blagoj_s Кликни и види ги опциите
Сениор
Сениор


Регистриран: 28.Август.2009
Статус: Офлајн
Поени: 3057
Опции за коментарот Опции за коментарот   Благодарам (0) Благодарам(0)   Цитирај Blagoj_s Цитирај  Внеси репликаОдговор Директен линк до овој коментар Испратена: 07.Октомври.2009 во 21:28


Da ja cueme uste ednas integralno cetvrtata Bozja zapoved:"Pomni si da go praznuvas sabotniot den!Sest dena raboti i svrsi gi site svoi raboti! A sedmi den e sabota,odmor posveten na tvojot Gospod Bog. Togas nemoj da rabotis nikakva rabota:ni ti, ni tvojot sin, ni tvojata kerka, ni tvojot sluga, ni tvojata sluginka, ni tvojot vol, ni tvoeto magara, nitu pridojdeniot sto ke se najde vo tvojot dom! Zasto Gospod [ime] za sest dena gi sozdade[Sozdatel] neboto, zemjata[teritorija], more i se sto e vo niv, a vo sedmiot den se odmori.Zatoa Gospod go blagoslovi i go posveti sedmiot den".[2 Mojsieva 20,8-11].

Vo starite vreminja carevite svoite dekreti ili zapovedi gi zaveruvale i potvrduvale so carski pecat[Danili 6,8; 1.Carevi 21,8].

Sabotata kako znak ili beleg vo Biblijata koja ja otkriva vistinskata Bozja crkva:
"Izraelcite neka ja pazat sabotata- praznuvajki ja od pokolenie xdo pokolenie- kako vecen sojuz[zavet]. Tneka e znak,zasekogas, megu mene i Izraelcite"[2Mojsieva 31,16.17].

"Im gi dadov svoite saboti kako znak megu sebe i niv, neka znaat deka jas sum Gospod koj gi posvetuva...Praznuvajki gi moite saboti!Tie neka bidat znak megu mene i vas za da se znae deka jas sum Gospod, vas Bog"[Ezekil 20,12.20].

Uste ednas poslednite dve recenici:"Praznuvajgi moite saboti!Tie neka bidat znak megu mene i vas za da se znae deka jas sum Gospod, vas Bog1"--Sabota veli Bog, e vidliv znak ili beleg so koj se obelezuva mojata vistinska crkva. Mojot narod praznuva sabota, praznuva vo mojot svet den. Zatoa, pocituvani, Gospod i vas ve povikuva:Pridruzete mu se na mojot narod, na mojata crkva i praznuvajte vo sabota!

Spored toa, sabotata kako vidliv znak, spored koja Bog ja prepoznava svojata crkva, svojot narod, a i negoviot narod go prepoznava nego kako svoj Bog i Gospod, prestavuva "Bozji pecat" so koj Bog gi zapecatuva svoite verni predani deca za svoeto carstvo.
www.myspace.com/sblagoj
Кон врв
 Внеси реплика Внеси реплика страница  <1 678910 39>
  Сподели тема   

Скок до Овластувања Кликни и види ги опциите

Forum Software by Web Wiz Forums® version 10.03
Copyright ©2001-2011 Web Wiz Ltd.

Страницата е генерирана за 0,250 секунди.